Sezóna 2025/26 je za vámi. Jak bys jí zhodnotil jednou větou?
Sezona byla nahoru dolů, měli jsme na víc.
Když se ohlédneš zpátky, na co jsi jako trenér nejvíce pyšný?
Nejvíc vzpomínám na zápasy proti oběma jabloneckým týmům, protože jsme v nich ukázali naši sílu a charakter. Velkým momentem bylo také období, kdy jsme se dokázali vyšplhat na čelo tabulky a dělili se o první místo. Bylo příjemné vidět, že naše práce přináší výsledky.

Který moment sezóny byl podle tebe pro tým klíčový – ať už v pozitivním, či negativním smyslu?
Bohužel za klíčový moment považuji situaci, kdy jsme přišli o Kóřu. Hokej musel odsunout na druhou kolej, což jsme samozřejmě pocítili. Pro tým to byla velká ztráta. Chytal ve skvělé formě a dodával mužstvu klid a jistotu. Jeho absence byla znát nejen na ledě, ale i v kabině.
Ještě před několika lety jsi byl součástí kabiny jako hráč. Jak náročný byl přechod z role spoluhráče do role trenéra?
Bral jsem to jako velkou příležitost a zároveň obrovskou výzvu. Nebývá běžné, aby člověk bez trenérských zkušeností nastoupil rovnou jako hlavní trenér A-týmu. Byla to pro mě možnost zůstat u mužstva a posunout se zase o krok dál. Velké poděkování patří Vajsimu za důvěru a všem lidem kolem týmu, kteří mi během sezony pomáhali.
Byl některý z hráčů, nebo juniorů, který tě svým výkonem či přístupem během sezóny příjemně překvapil?
Vybral bych Janka Michala. Je to hráč, který nikdy nic nevypustí a pro tým udělá maximum. Pamatuji si ho už jako dorostence, kdy chodil pomáhat na tréninky dospělých, když nás bylo málo. Letos jsem navíc často viděl, jak na sobě pracuje i mimo společné tréninky. Takový přístup si zaslouží uznání.
Každá sezóna přináší i složité chvíle. Co bylo pro tebe osobně nejtěžší a jak ses s tím vyrovnal?
Nejnáročnější bylo skládání sestavy. Každý chce hrát a nikomu není příjemné říkat, že tentokrát zůstane mimo. O to těžší to bylo v prostředí, kde se s většinou kluků dobře znám. Musel jsem se naučit oddělovat osobní vztahy od role trenéra a rozhodovat podle toho, co bylo nejlepší pro tým
Jak bys popsal atmosféru v kabině? Byla právě soudržnost jednou z předností týmu?
Kabina byla vždy jedním z hlavních důvodů, proč jsem v Jičíně působil tak dlouho. Byla tam skvělá parta, která držela pohromadě nejen na ledě, ale i mimo něj. Takové prostředí není samozřejmost a budu na něj rád vzpomínat.