Jaká máte před sezónou očekávání?
Očekávání nemám vůbec žádná. Bude to pro mě sezóna 0. Budu všechno poznávat a učit se za pochodu. Holky jsem ještě všechny neviděl, neznám je. Jen ty, co chodily na letní přípravu, takže je chci určitě postupně poznat osobně na ledě i mimo led. Uvidíme.
Kde budete čerpat inspiraci?
Pořád se učím a učit budu. Inspiraci čerpám všude. Z jiných sportů jako je třeba basket, fotbal, házená… Od trenérů, kteří jsou zkušenější a chytřejší než já. Hodně čtu, jedu se podívat na kemp nebo do jiného klubu, poznat a podívat se pod ruce, jak to dělají jinde, jak přistupují k hráčům a z toho si můžu něco vzít. Ze zahraničí se dá taky hodně čerpat. Všechny poznatky využiju.
Jak dlouhá byla Vaše hráčská kariéra a v jakých klubech jste působil?
Tak kariéra bych tomu teda neříkal (smích). Začínal jsem v Trutnově, kde jsem prošel mládeží a zahrál si i za chlapy. Byl jsem v Chocni, kde jsem hrál juniorku, vyhráli jsme Pardubický kraj a hráli kvalifikaci o Ligu juniorů. Největší kariérní úspěch! (smích) Hrál jsem i za muže v Meteoru Třemošná. V 18letech jsem si, ale přetrhl křížový vaz v koleni a od té doby už bylo těžší a těžší se k hraní pořádně vrátit… Dá se říct, že to byl začátek konce. Protože mě hraní, ale pořád bavilo a táhlo mě to na led, zkoušel jsem štěstí ještě ve Vrchlabí, v Nové Pace a v Turnově. Bohužel jsem na to už neměl, protože mě koleno nechtělo pustit.